V servisní dokumentaci v popisu procesu regenerace DPF se píše: „Při regeneraci filtru DPF se musí teplota zvýšit na 600 °C. Při této teplotě se zbytky uhlíku při přítomnosti kyslíku rychle spálí. Regenerace probíhá při plném zatížení automaticky. Při menších rychlostech dochází ke kolísání a regeneraci musí spustit řídicí jednotka motoru ECU.“.
Nikdy jsem nechápal poznámku o automatické regeneraci filtru při plném zatížení, nyní již ano. Jde o to, že při plném zatížení motoru (rozuměj, jedeš co to dá) stoupnou teploty výfukových plynů nad 600 °C bez přičinění řídící jednotky motoru, tzn. že saze v DPF se spálí během normální jízdy. Vývojáři DPF (automaticky čištěný DPF pochází z vývojářských dílen GM/OPEL) asi vycházeli z faktu, že v Německu není omezená rychlost na dálnicích a všichni to pořádně valí, čímž si zahřívají filtry nad 600 °C a tím neustále regenerují. Při tomto stylu jízdy řídící jednotka motoru nemusí regeneraci vůbec spouštět (regenerace řízená z ŘJ motoru = uměle zvýšená teplota ve filtru DPF), resp. interval regenerace se velmi prodlouží.
V prvních verzích MKJ jsem udělal detekci zahájení regenerace filtru i na základě zvyšující se teploty výfukových plynů překračující 500 °C. Později mi RomanK hlásil, že při přejezdu Buchlovských hor dosáhnul 540 °C aniž by regeneroval, což vedlo k situaci, že MKJ falešně hlásilo zahájení a následně přerušení regenerace. Takže jsem na základě této zkušenosti posunul mez tepoty na 590 °C. Jenže ani to pro některé německé uživatele nestačí – oni dosahují 600 °C běžnou jízdou po dálnici

