Oněginova Zafira
Napsal: 06 črc 2011, 15:12
Tak jsem si po necelých 6 letech udělal radost a zakoupil zánovní auto. Po dlouhém zvažování jsem se rozhodl, že zůstanu u GM, a tak jsem náš rodinný vozový park obsahující dosluhující Nubiru Wagon rv. 98 (oplácký motor 1,6 16 V, 77 kW) a bratrovu Astru G rv. 98 rozšířil o Zafiru B Sport, 1,9 CDTI, 110 kW, Cosmo, panorama, xenony, park. asistent, atd., rv. 2006, najeto 135.000 km, dovoz z D.
Přesednutí z Nubiry do Zafiry bylo přibližně stejné, jako ze Škody 130GL do Nubiry - auto je velké, řadící páka je přesná a po sešlápnutí plynu to jede!
Při rozhodování o koupi hrála roli prostornost, ale zároveň kompaktnost, 7 míst, silný, ale úsporný motor, 6-tikvalt a vzhled. Nakonec rozhodl motor a převodovka, která vyřadila vážného kandidáta Citroen C 4 Picasso (sorry zafiráci, ale Picasso je vzhledově pěknější).
Za 3 týdny jsem nalítal přes 1.000 km - buď krátké vzdálenosti po městě s prázdným autem, nebo střední s plně naloženým autem, všechno s příčníky na střeše, s průměrem 7,5 l.
Zkušenosti: podvozek (ne v režimu Sport) není zdaleka tak tvrdý, jak jsem četl v recenzích, a to jsem zvyklý na nubirácký měkký kočár. Dokonce i bratrova Astra mi přijde tvrdší.
Parkovací asistent přijde často velmi vhod, z Nubiry jsem totiž zvyklý vidět čumák, o couvání ani nemluvě. 110 kW motor jsem si vybral kvůli tahání vozíku na delší vzdálenosti, navíc s plně obsazeným autem, kde by 88 kW motor mohl mít problémy. Zafira je i prázdná poměrně těžké auto a do čipování se mi moc nechtělo.
Panoramatická střecha je spíše ptákovinka, ale u jetého auta netvoří takovou cenovou položku jako u nového a velký počet odkládacích prostor je v rodinném autě nezbytností. O výhledu na semafory, které na rozdíl od vyspělých zemí většinou nejsou za křižovatkou a člověk si může vykroutit krk, ani nemluvě, stejně jako o vizuální kontrole upevnění věcí na příčnících.
V brzké době mne čeká montáž odnímacího tažného zařízení, výměna rozvodů (byť by stačilo ve 150.000), brzdových destiček a kotoučů na zadní nápravě. Také plánuji zakoupit síťku za 2. řadu sedadel, interiér jsem už zpraktičnil nákupem gum. koberců včetně kufru. Auto má dle mého mínění sloužit a vysávání koberců nepatří mezi mou oblíbenou zábavu.
Polokožené seačky jsou velmi praktiktické - nepotí se vám zadek jako u celokožených a kožená část se dobře umývá (zvláště šmouhy na řidičově sedadle od synátorových bot).
Výhled z auta je ale celkem bída - jak vepředu, tak vzadu
Tož zatím tak, v případě zájmu popíšu (ne)veselou příhodu, kterak jsem kupoval a nekoupil auto u podvodníků z ranče Trojité A.
Přesednutí z Nubiry do Zafiry bylo přibližně stejné, jako ze Škody 130GL do Nubiry - auto je velké, řadící páka je přesná a po sešlápnutí plynu to jede!
Při rozhodování o koupi hrála roli prostornost, ale zároveň kompaktnost, 7 míst, silný, ale úsporný motor, 6-tikvalt a vzhled. Nakonec rozhodl motor a převodovka, která vyřadila vážného kandidáta Citroen C 4 Picasso (sorry zafiráci, ale Picasso je vzhledově pěknější).
Za 3 týdny jsem nalítal přes 1.000 km - buď krátké vzdálenosti po městě s prázdným autem, nebo střední s plně naloženým autem, všechno s příčníky na střeše, s průměrem 7,5 l.
Zkušenosti: podvozek (ne v režimu Sport) není zdaleka tak tvrdý, jak jsem četl v recenzích, a to jsem zvyklý na nubirácký měkký kočár. Dokonce i bratrova Astra mi přijde tvrdší.
Parkovací asistent přijde často velmi vhod, z Nubiry jsem totiž zvyklý vidět čumák, o couvání ani nemluvě. 110 kW motor jsem si vybral kvůli tahání vozíku na delší vzdálenosti, navíc s plně obsazeným autem, kde by 88 kW motor mohl mít problémy. Zafira je i prázdná poměrně těžké auto a do čipování se mi moc nechtělo.
Panoramatická střecha je spíše ptákovinka, ale u jetého auta netvoří takovou cenovou položku jako u nového a velký počet odkládacích prostor je v rodinném autě nezbytností. O výhledu na semafory, které na rozdíl od vyspělých zemí většinou nejsou za křižovatkou a člověk si může vykroutit krk, ani nemluvě, stejně jako o vizuální kontrole upevnění věcí na příčnících.
V brzké době mne čeká montáž odnímacího tažného zařízení, výměna rozvodů (byť by stačilo ve 150.000), brzdových destiček a kotoučů na zadní nápravě. Také plánuji zakoupit síťku za 2. řadu sedadel, interiér jsem už zpraktičnil nákupem gum. koberců včetně kufru. Auto má dle mého mínění sloužit a vysávání koberců nepatří mezi mou oblíbenou zábavu.
Polokožené seačky jsou velmi praktiktické - nepotí se vám zadek jako u celokožených a kožená část se dobře umývá (zvláště šmouhy na řidičově sedadle od synátorových bot).
Výhled z auta je ale celkem bída - jak vepředu, tak vzadu
Tož zatím tak, v případě zájmu popíšu (ne)veselou příhodu, kterak jsem kupoval a nekoupil auto u podvodníků z ranče Trojité A.
.